"Kdysi dávno, za šťastnějších časů Středozemě, jsme my hobiti žili šťastně a spokojeně na úrodných březích Velké řeky, které lidé říkali Anduina. V té zemi čněly na západě mohutné Mlžné hory, na východě pak nekonečný Velký zelený hvozd. Kraj to byl překrásný, obzvláště pole kvetoucích kosatců přímo u řeky. Velcí lidé, trpaslíci ani elfové si nás nevšímali, a my si nevšímali jich. Jednoho dne však ten krásný čas skončil…"